Moje Felda

Konec jedné éry. Loni mi Felda umřela. Po příchodu z práce sice naskočila, ale motor se hodně klepal a neměl tah. Linuly se z něho nepěkné zvuky. Dojel jsem jakž takž domů. Vzhledem k tomu, že už měla technickou jen na necelý půlrok a příprava by stála už poměrně hodně peněz bylo rozhodnuto, že se koupí jiné auto. Felda mi ještě přes půl roku stála před barákem, nebyl jsem nějak schopný se po šesti letech věrné služby s ní rozloučit. Dnes si pro ni přijeli s odtahovkou a šla na likvidaci. Na to, že motor byl takřka po smrti po výměně baterie po více než půl roce nastartovala napoprvé. Vlastní silou za strašidelných zvuků zevnitř motoru ještě vyjela na odtahovku. Od konce října loňského roku mám Fabii. Takže se začíná nová kapitola.

Nové fotky. Sraz na Rozkoši, rok 2019.

Jak šel čas. Felda jezdila občas na nějaký ten sraz, byla upravená jako Zombie Outbreak Response Team. Na srazy dostala zašpinění od krve, za okno mačetu, na zrcátko urvanou ruku. Na střeše byla zahrádka s kanystrem a rezervou. Interiér zůstal až na pedály a středový kastlík nezměněn.

Před čtyřmi lety jsem koupil tuhle Feldu. Je to rok 1998, motor klasika 1.3 MPI, 1.6 jsem nechtěl, VW nemusím. :D Výbava pouze centrál, původně měla i okna v elektrice, ale bývalému majiteli se rozbilo stahování, tak je předělal na kličky. Při koupi měla plastové lemy blatníků, takže pod nimi to byla katastrofa... Teď už má vyměněné zadní lemy, nové přední brzdy, nový střední a koncový díl výfuku a zdárně jsem s ní absolvoval již dvě technické kontroly, kupodivu bez závad, když pominu korozi karoserie, kterou píší u všech aut a prasklou gumičku u zadního stěrače. Původní lak byl katastrofa, tak jsem se rozhodl to stříknout Montanou, odstín Troops. Ještě mě čeká dost práce, postupně sem občas hodím foto. :)