Tadeáščin heRkule, Hugo a ostatní povozy

Práce zběsile pokračují, dokumentace není. Finišovat se bude pochopitelně v pátek ráno.

Se všemi dětmi jsem vyrazila eRečkem do Prahy a v poslední vesnici před Prahou začal docházet eRkilovi dech. Dokodrcali jsme se na benzínku, hodný pán nás ještě došťouchnul do rožku a já začala zjišťovat, co se děje. Dobíjení zjevně nedobíjelo, tak jak by mělo. Vyházet dětské sedačky. Děs. Závada - povolené kontakty na baterii. Tak se mi alespoň zdálo. Na roztlačení okamžitě naskočil. Vyrazili jsme dál.

Na začátku Prahy eRečku došel dech podruhé a naposled. Auto přestalo táhnout, teplota spadla na padesát, postupně zcela umřela elektrika, až zdechlo docela. Uprostřed kolony aut tam i zpět na nejfrekventovanější tamější silnici. Odtlačila jsem ho do boční ulice a počkala na odvoz. Motorový prostor jak zmoklej pes, mrtvá baterie, bílý povlak na víčku oleje, jinak žádná viditelná závada. eRkil zůstává v Praze.

eRečko kolem páté konečně dorazilo domů na Oleško. Na laně. A nejsou volné ruce které by se do něho ponořily.

Překlapla jsem alternátor za onen uloupený z dárcovské stovky. Funguje! Motor vrčí, voda nikde neteče, jen tu a tam se objeví oblak páry. Dole v oleji voda, zdá se, není.

Přijel na návštěvu Daves a přivezl mi nabíječku, čímž nám s eRkilem zachránil život a čest.

Malinko jsem, co mi přítomnost dětí dovolila, začala u Davíska připravovat zadní světýlka do galvaniky, aby je eRkil teReSce nezáviděl O:) Když už mám od Lucinky ty nový kryty :-)

Navrčela jsem eRko a vyrazila na testovací projížďku. Po deseti kilometrech se i tlak oleje srovnal na oblíbenou dvojku na budíku. Voda drží, teplota taky. Po dvaceti kilometrech pořád šlehačka na víčku na víku. Takže přece asi těsnění pod hlavou.
Po jednom prudkém zabrždění zhasla a zase naběhla komplet elektrika. Někde bude kontakt ing. Vakla.

Nemůžu najít takový ten násos od filtrboxu, asi jsem ho někde ztratila cestou.

Směrová světla pořád neblikají, ale alespoň svítí. A dobíjení dobíjí a krásně mi teď autíčko svítí.

A taky na mi čeká u Schwejka repasovanej karburátor. Sláva! Jen se pro něho stavit.

V pátek pojedeme za teReSkou eRkilem (to jako já s Daviskem), naštěstí bez dětí (to kdybychom někde snad přeci zůstali), snad dorazíme po svých a ne na laně.

Ve čtvrtek jsem lehla v horečkách a čtyřicítky mi nedovolily vyrazit s eRkilem, inu zvostal spinkat doma a já mu alespoň v neděli dopoledne připravovala další lampičky na galvaniku. Co se dá dělat.

Každý zbytečný den v roce je třeba strávit užitečně a tak jsme trávili Silvestra v garáži. Brzo ráno jsme vstali, pustili si Zákrutu a pak už jsem jen brousila a leštila a brousila a leštila a střídavě byla nápomocna při úklidu. Úklid části garáže se ukázal jako velmi užitečný, objevilo se spousta místa. Oproti původní myšlence nás půlnoc zastihla mezi poli a ne v garáži. Možná škoda, možná ne :o)))

Jak na Nový rok .... proto alespoň pár odpoledních hodin věnovaných, jak jinak, přípravě eReSčích a eRkilovo drobností do galvaniky.

... spinká Hugo, spinká Tereska, spinká eRkil ...

a psinká motorečka



a psinká tarbísek a i eRečko a psinká sporáček i vráček chromáček

(((o: Tadeáška má narozeniny!!!!!! :o)))

(((o: Tadeáška má narozeniny!!!!!! :o)))