- Přidat do oblíbených - Switch to English škoda quickbar >>  skoda-tuning.cz |  skoda110r.cz |  skoda110r.com |  skoda.daves.cz |  skoda-virt.cz |  techweb 
 
ddd
Načítám obsah...



Vyhledávání
Peníze v banku
519 Kč
Co je to bank a jak čerpat?
Menu

[ Mapa stránek ]
Foto Tip
!MTX Roadster

MTX Roadster

WebShop Tip
Ložisko osy klapek karburátoru Weber
Ložisko osy klapek karburátoru Weber
Daves

39 Kč


Skladem
kusů:
Naše projekty
www.skodateam.cz
dumsnu.skodateam.cz
vysivky.skodateam.cz
Reklama


Navigace

>> 

Domů

-

Články

>

Dobové články

>

Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem

 <<



Autor:
32767+2688 (826675)Daves (Administrátor)
     109318615    
Vytvořeno: 10.02.2015 - Změněno: 11.02.2015

Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem



Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem
Z časopisu MOTOR 1976

Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem-DSCF0888


Vyprávět si o závodění s člověkem, který mu věnoval bezmála tři desetiletí - to není věc jednoduchá. Je mnoho otázek, mnoho témat k hovoru, dlouhá řada vzpomínek - a to všechno není možné zachytit tak stručné, aby stačily dvě stránky časopisu. A tak pro tentokrát jsem si dal při rozhovoru s automobilovým závodníkem Jaroslavem Šustrem, který je naším nejdříve narozeným jezdcem formule Škoda, půlhodinový časový limit. Podařilo se mi zachytit jenom zlomky příběhu, jenž by dokázal naplnit celou knížku, ale snad i tenhle krátký pohled vám alespoň ve zkratce umožní blíže poznat jednoho z těch, které vídáme většinou jako zakuklence v helmě za volantem jejich "formule".

!Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem
!Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem
!Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem


Vzpomínka první: motocykl

Jezdit jsem začal v roce 1948 na motocyklu - byl to vlastně pérák ale už s třistapadesátkovým motorem s hliníkovým blokem i hlavou válců. Byl vypůjčený od tehdejšího svazu závodníků a ve své době to byl stroj - však mi ho taky předávalo asi pět lidí a všichni přitom koukali, jestli tomu moc neublížím. Byl jsem tenkrát takový nadšenec, který už měsíce chodil poslouchat staré závodnické plky na sedánkách a schůzkách - a odehrávaly se tam debaty, na které nelze zapomenout.

No a první moje vystoupení byla motocyklová soutěž v Sadské. Už si z ní pamatuji jenom to, že jsem měl strašně malé holínky, které mě hrozně tlačily, tekla do nich a na hlavě jsem měl kulicha - jenže toho jsem ztratil hned v první časovce. Bylo to otřesné. Dopadl jsem neslavně - ovšem krásné bylo, jak jsem třeba brodil...

Ve strachu, abych mašinu neutopil, slezl jsem na břehu takového potůčku dolů, zařadil jsem jedničku a tlačil jsem motorku přes vodu. Aby to bylo rychle, tak jsem vedle motocyklu radši běžel, jenže jak jsem plácal nohama do vody, tak jsem to prostě zhasnul. Přitom tam té vody bylo asi patnáct centimetrů, kdybych to normálně projel, tak se vůbec nic nestalo. To byla tedy moje premiéra.

Ale ještě téhož roku zasedala rodinná rada a zakoupil se "přístroj 1" čtyřkolový - dvouválcová aerovka. Byli jsme oba stejně staří - mně bylo osmnáct let a aerovce taky. No a s ní jsem začal řádit. V roce 1950 to pak byl Opel Kadett, po něm Mercedes 200 - starý taxikářský typ, potom Tudor, Wartburg - asi si to ani všechno nevzpomenu, na čem jsem jezdil.

Vzpomínka druhá: „doutník"

V opravdovém závodním auťáku jsem se vlastně poprvé svezl až v roce 1957, a to mně půjčili v městském automotoklubu, kde už jsem léta funkcionařil, patnáctistovku „doutník" škoda-Sport (původně tohle auto jezdilo jako tovární s kompresorem). Ten už byl tehdy, když mi přišlo do ruky, obouraný, ovšem stejně to bylo auto nesmírně krásné a přitom i povedené. Protože ten motor byl původně dimenzován na kompresor, tak se z něj stal po jeho odmontování velký "držák", dobře to chodilo a dalo si to ledacos líbit. Závod, na který mne s „doutníkem" poslali, byla Cena města Litomyšle, dost nabitý závod - byli tam například Vlček, Cejnar, Kameš. No a mně se tam hned napoprvé povedlo vyhrát. Nebyl to ovšem můj docela první okruh, vůbec první jsem jel s Minorem a potom s Wartburgem, ale tuhle jízdu s "doutníkem" považuji za svůj začátek na okruzích, opravdový začátek. I z Litomyšle jsem přivezl zlatý věnec, pak dlouho nebylo nic. Pro „doutník" jsem totiž i přes ten první úspěch nebyl shledán dostatečně vhodným, takže ho na reprezentaci do Maďarska půjčili jinému, který na něčem takovém v životě nejel - do té doby jezdil motocykly. No a ten v Budapešti nešťastný „doutník" hned v prvním tréninkovém kole doslova „obalil" kolem stromu. A tak jsem o tohle auto definitivně přišel...

Vzpomínka třetí: „gordina"

Za „doutník" se naštěstí brzy naskytla náhrada - jedenáctistovka s pontonovou karosérií, také bývalý tovární vůz. S tímhle auťákem jsem „válel" dost dlouho - asi šest let, jeden rok jsme ho měli dokonce s Vojtou Riegerem napůl. Jinak mi potom Vojta dělal několik let spolujezdce při soutěžích a moc dobře jsme si rozuměli. Takhle to šlo dál až k Renaultu 8 Gordini, který jsme dostali přímo z Francie. Jenže s Francouzi jsme se pořád museli dohadovat, oni chtěli pořád jenom soutěže, já jsem inklinoval k okruhům, ale nakonec to rozřešil sám.
Byla to lovosická mistrovská soutěž, už byl krásný podzim, vlhko, řepná kampaň a do toho mlhy. Jednu rychlostní vložku - takovou protahovačku mjsem si slušně natrénoval, startovní číslo jsem měl takové, že jsem na tu vložku při vlastní soutěži přijel jako jeden z prvních. No a začal jsem to „krouhat" jako předtím. Mimochodem, při tréninku se mi rozstonal spolujezdec Karel Stehlík, tak jsem narychlo jel do Prahy a popadl jsem nejbližšího, koho jsem našel - Jirku Somra, takže ten na tohle musí mít zvlášť krásné vzpomínky. Vyletěl jsem do té rychlostní vložky jako v tréninku, jenže ve chvíli, kdy jsem měl zařazenou čtyřku a na tachometru bylo kdoví kolik, začal renault odcházet ze silnice a nebylo to k udržení. Byla to dlouhá levá zatáčka - vlevo byla stráň s křovím a vpravo svah, taková louka až někam do nekonečna - mizela tam v mlze. Naštěstí se mi vůz podařilo udržet, abych „nehupnul" tam doprava, kde to vypadalo moc divně, vytáhl jsem to doleva do toho křoví. Byla z toho hrozná boule - třeba nádrž paliva byla vpředu tak zmáčknutá, že z ní stříkal benzín jeden a půl metru vysoko ...

Když jsme vylezli ven, tak jsme zjistili, že ta silnice - což jsme oviem za jízdy neviděli - hraje všemi barvami, prostě duhovka. Po celé šířce byla politá naftou! Ovšem nebyla to žádná sabotáž, ale v noci tam chlapi z JZD přetahovali nějaké stroje a vytékala jim z toho nafta. Takže jsme po prvním leknutí udělali aspoň to, ze jsme běželi mávat na ostatní. Ti, co nás poslechli, z toho vybruslili s různými smyky poměrné dobře. Ti, kdo nám nevěřili - a bylo jich osm - všichni odešli tam doprava do té louky. Ve Světě motorů potom byla z toho krásná fotka - na ní taková boule plechu - a to byla zrovna naše „gordina".

Vzpomínka čtvrtá: škodovka

Po „gordině" jsem měl soutěžní vůz škoda 110 Rallye, byla to vlastně první úprava soutěžního auťáku z Metalexu. Jezdil jsem a ni už v sezóně 1970, ale následující rok se objevila poprvé s náporovým chladičem. Ke všemu ho v Metalexu namontovali až těsně před startem Rallye Vltava Já jsem si tehdy říkal, že se to nemůže pořádně chladit - nemělo to pořádný odchod vzduchu, chladič byl úzký a vysoko posazený. Ale nicméně jsme s ní na Vltavu vyrazili. Jeden tenhle vůz jel Mirek Kamarýt z Mototechny, druhý já. Na tom počátečním okruhu stálosti výkonu v Klatovech i přesto, že jsem si nechával nějakou menší rezervu na závěrečný okruh, jsem dojel dva, kteří startovali po deseti vteřinách přede mnou. Vypadalo to, že bych mohl dopadnout dobře, až do té chvíle, kdy najednou teploměr začal ukazovat 120° C, udělalo to ,,ratata-bum" a než jsem stačil pořádně vyšlápnout spojku, tak pro mne bylo po soutěži.

Kamarýt - že jel pomaleji a byl rozumnější, tak vydržel ještě asi dvě stě kilometrů, pak mu to ale udělalo přesně to samé co mně. S těmihle chladiči to prostě nevyšlo, takže jsem potom obyčejnou pilkou na železo řezal na půlku normální chladič ze, "sedmsetšestky" náklaďáku a vyrobil jsem si chlazení vlastní.

Vzpomínka pátá: formule Škoda

Jednoho dne se stalo, že Mototechna koupila vůz formule Škoda, rok výroby 1971, výrobní číslo ,,002". V roce 1971 s tím dělali asi tři nebo čtyři předváděcí závody, s vozem jezdil tehdy Petr Bold. Nebyl to tedy nový auťák, stál asi čtyřicet tisíc a od té doby s ním jezdím já. Ze začátku to bylo dost špatné, vůz neměl zrovna nejlepší geometrii, taky tc nějaký ten „bouchanec" přežilo - já jsem s tím třeba trefil kovárnu v Bosonohách na Brněnském okruhu. To jsem jel na čtyřku naplno - byla to hrozná rána jako z děla, náhodou metr od okna, kdybych se býval trefil do toho zamřížovaného okna, snad bych kováři přistál až na kovadlině.

Formuli Škoda jsem začal jezdit se střídavými úspěchy, občas do toho trochu smůly, a pak je třeba vidět, že konkurence je tam výborná. Udržet krok třeba s Albínem Patlejchem nebo Karlem Jílkem a dalšími, to už je potřeba mít kondici. Ale taky samozřejmě kousek štěstí, jak se mi ukázalo v loňské sezóně. Sezóna 1975 pro mne začala prakticky tím, že jsem v Mostě "vyložiskoval!'' motor. Stalo se mi to poprvé, nijak moc auťáky netýrám, ale motor už byl unavený, nedalo se nic dělat. Tak v noci domů, přehodit ojniční ložiska - jenže to se stejně musí vyndat celý motor. Ráno jsem se do Mostu vrátil a slavně jsem začal závodit, jenže se „syrovými" ložisky a s klikovkou, která taky nebyla zrovna v nejlepším pořádku, přitom ještě ojniční oka byla tak trochu vymačkaná - stručně řečeno s očima na tlakoměru oleje z toho nakonec bylo desáté místo - takže vlastně nic. Potom byf Havířov, tam jsem měl mizerný trénink. Na startovní čáře jsem stál někde dost vzadu, ujel jsem po startu dvě sté nebo tři sta metrů a skončili jsme tři v příkopě. Nebudu to rozebírat, kdo to zavinil a kdo ne, prostě to startovní pole bylo moc nahuštěné, mezi jednotlivými řadami nebyly skoro žádné rozestupy. A Když se takovéhle hejno z té širší vozovky nacpe do užší, tak se tohle musí stát...

Abych dokončil ten výčet loňské smůly, musím ještě připomenout druhý závod v Mostu, kde jsem do závodu odstartoval jen na tři válce, protože se mi utřásl kabel od svíčky. To by si člověk nejraději dal pár pohlavků! Znamená to zajet do depa, spravit a při takovémhle závodě je člověk vyřízený. Skončil jsem jedenáctý. Lepší to bylo v Brně na Velké ceně. Já ten brněnský okruh mám hrozné rád, zvlášť ten starý - když se protahovaly dole Kohoutovice, to se mně moc líbilo. A ten nový úsek mi taky nějak padnul do oka, zkrátka Brno považuji za náš motoristický svátek, tam se strašně rád svezu. No a tam jsem obul na kola sedm let staré OR „pětky", prostě jsem si říkal, že musím trefit na nějakou gumu, která bude stát za to. A bylo to přesně ono! Z Brna jsem si vezl domů zlatý věnec ...

V Ostravě to bylo slabší, tam už zase ty staré gumy tolik nevyhovovaly, ve Vítkovicích je to akcelerační záležitost, takže to tak slavné nebylo - ale přece jen třetí místo. Pak se jely Piešťany. Tam se mi většinou jezdí dobře, tak jsem taky odstartoval první, za mne se pověsil Petr Samohýl a takhle mi v závěsu jezdil asi tři kola, až jsem trošku zpanikařil a v jedné ostré zatáčce jsem byl nějak moc rychlý, začalo to jít do hodin. Vybral jsem to a po závodě mi Petr Samohýl přišel poděkovat: kdybych totiž ty hodiny kontroloval na druhou stranu, než jsem to udělal, zkřížil bych mu dráhu - těžko by se mi při tom vyhnul. A já bych se přitom asi udržel na silnici. Já to tedy s pocitem, že ho mám za zády, hodil na druhou stranu, takže jsem se asi třikrát otočil, zůstalo to stát zády, samozřejmě motor zhasl, musel jsem ho natočit. V cíli jsem byl tedy druhý - za Samohýlem.

Loňská sezóna byla pro mne ve formuli Škoda zatím vůbec nejúspěšnější.

Půlhodinka s Jaroslavem Šustrem-DSCF0894


Jan TUČEK
| |

[ Odeslat známému | Verze pro tisk ]
Komentáře

Opiš tento kód (čtyři číslice): do tohoto pole

Žádný komentář
 Online pokec[ větší okno ]  
Načítám zprávy...
Načítám uživatele...
(255)
 
Copyright 2001-2017
Výňatky z webu mohou být použity pouze v případě uvedení zdroje - www.skodateam.cz
Provozovatel srazů a www stránek : eRman - Roman Schavel, tel: 603569053, email: pošli email
Redakce a správa obsahu : Tadeáška - Tereza Vosyková, tel: 603284789, email: pošli email
Programování a správa www stránek : Daves - David Spilka, tel: 775328374, email: pošli email

Partneři ŠKODATEAMU
Autopůjčovna Praha

Nové vozy, výhodné ceny jak krátkodobých i dlouhodobých pronájmů.


Google search

Nenašli jste na těchto stránkách co jste hledali ? Zkuste Google...

Google
Přihlášení
Jméno:
Heslo:
Vždy přihlásit: 



Zapomněl jsem heslo
Chci se zaregistrovat
Reklama


Kalendář akcí
<< Červenec 2018 >>
PoÚtStČtSoNe
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 
Přidat akci
Statistika
Právě prohlíží:55
Právě přihlášeno:0
Dnes návštěv:734
Celkem návštěv:69285592

Článků:959
Fotografií:32833
Komentářů:16527
Uživatelů:3840