běšinské podzimní běsnění 2005
![]()
aneb nakouknutí nejen do cestovního výkazu posádky 201
Termín konání: 14. – 16. 10. 2005
Místo konání: Běšiny u Klatov a přilehlé okolí
Nejkratší vzdálenost Ostrava – Běšiny: 479 km
Skutečně ujetá vzdálenost: 643 km
Trasa: Ostrava – Brno – Praha – Oleško – Všenice – Plzeň – Klatovy – Běšiny
Datum výjezdu: 10. 10. 2005
Čas: 01:48
Datum příjezdu: 14. 10. 2005
Čas: 12:45
Průměrná rychlost: 6,01 km /h (velké přestávky :o)
Max. rychlost : 140 km/h ( dálnice Praha – Plzeň)
Průměrná kombinovaná spotřeba: 7.4 l/ 100 km
Kapitola první: putování, předBěšiny:
Pozn. Autora: Kdo nemá příliš času a zajímá ho pouze dění samotného srazu, nechť přeskočí rovnou na kapitolu druhou a zdrží se veškerých negativních komentářů na téma délka a časová náročnost článku :o)…na reklamace tohoto druhu totiž nebude brán zřetel :o)
Ostrava, neděle 9. 10. 2005, 22:45
![]()
Po rozloučení s kolegy na R-chatu jsem se rozhodla jít ulehnout, neboť čas mého vstávání a sílící spánkový deficit nebyl před tak dlouhou a dalekou cestou to pravé ořechové. Jenže cestovní horečka rostla, a tak mi ta potvůrka nedovolila víc, než pár minut lehkého spánku…oči zářily jak po lysohlávkovém čaji a já ne a ne zalomit, až mě nakonec v 1:30 vyzval budík k tomu, abych vyrazila…a tím mě vlastně vysvobodil z předcestovního utrpení…
Ostrava, pondělí 10. 10. 2005, 1:48
![]()
Ve Sluníčku, které již týden předem prodělalo předcestovní úpravy, opravy a přípravy, byly naskládány všechny potřebné i nepotřebné věci, nasedla jsem i já a mohlo se vyrazit…Slůně naskočilo na první pokus a směřovali jsme společně na svinovské vlakové nádraží, kde jsme nabrali prvního stopaře naší daleké výpravy a to samotného Juráška S.D.Gotreka, který obětovat svůj drahocenný čas a rozhodl se vydat za námi na společnou cestu až z Prahy a dělat mi tak milou společnost.
![]()
Cesta do Prahy proběhla bez sebemenších problémů, až na…po brzké ranní návštěvě Tadeášky na Olešku – zajížďka z plánované trasy cca 30 km, začlo Sluníčku kručet v nádrži a rozhodlo se, že dokud neposnídá, nikam nepojede…zůstali jsme kousek za křižovatkou, bez kanystru, daleko od benzinky..Musel tedy přijít na řadu plán „B“. Tím byl pověřen Gotreček a vyrazil s kanystříkem od destilky stopem na benzinku…já hlídala autíčko a telefonem obveselovala známé touto nemilou příhodou…:o) Největší radost měla asi Tadeáška, která slovy: „ vítej v klubu“ dala vzpomenout na nedávnou obdobnou příhodu v jejím podání :o)…
![]()
Časový harmonogram byl nabourán, ale vše se nakonec zvládlo s naprostou jistotou a přehledem.
Hostivice, pondělí 10. 10. 2005, 10:45
![]()
Po přeorganizování plánu jsem v pořádku dorazila do Hostivic na rodinnou návštěvu, která trvala do středečního odpoledne…
Hostivice u Lidlu, středa 12. 10. 2005, 17:50
![]()
U obchodu, který je sice levný, ale jinak v něm vůbec nic není jsme se sešli se Schwejkem a Gotrečkem a vyrazili jsme k Tad na Oleško, kde jsme poklábosili i s Moth, něco pojedli, popili a dříve nebo později šli spát…během čtvrtka tam proběhly poslední úpravy eRkila, které se kapečku protáhly a mohlo se vyrazit do Všenic na Gotrečkovo chaloupku…
Všenice, čtvrtek 13. 10. 2005, kolem 19:00
![]()
Tady jsme dorazili kolem sedmé večerní…tedy se zpožděním oproti původnímu plánu, ale do grilování mrtvolek jsme se pustili se stejnou vervou jako KDB se Staníkem a dalšími přídržníky do výměny čelního skla na eRkilovi…sjeli jsme se tam v hojném počtu…já, Gotrek, Tadeáška, Stanley, KDB, Méďa.Brtník, Luky, 1Venca…a baštili a klábosili jsme až nás někdy po půlnoci ukrutná zima rozehnala do domovů a postýlek…
Všenice, pátek 14. 10. 2005, dopoledne
![]()
Po různých finišujících záležitostech na Gotrekovo Olejovce i na mém Sluníčku jsme se rozjeli za ostatními…neptejte se mě kam jsme to přesně jeli, bo to nevím. Jednou tam, podruhé tam, ale nakonec jsme TAM zdárně dorazili…
![]()
Byli jsme už netrpělivě očekáváni, proběhlo rychlé uvítání a mohlo se vyrazit…tvořili jsme krásnou minikolonu dvou žlutých ( eRkil a Kostkáč), Red Shadow, Beruška, Sluníčko, Olejovka a ještě někdo, ale v tom tempu, které nasadili jsem nestihla zaregistrovat kdo…po pár ujetých kilometrech velmi svižné jízdy, se k nám přidal Petkarův Smaragd, který měl na palubě mého druhého mitfáru – Výsku. Předání mitfáry však neproběhlo na předem stanoveném místě, ale asi o 30 km dál, v Klatovech, na benzínové stanici…
Kapitola druhá, běšinské běsnění
Běšiny, pátek 14. 10. 2005, 12:45
![]()
V naší nablýskané minikoloně, kde oproti srazům minulým prokouknul ponejvíce eRkil, při jehož spoluleštění jsem málem vypustila duši :o) jsme dorazili do Běšin, na místo registrace…zaplatili jsme startovné a srazovné, dostali nějaké propozice, reklamní materiály a kdo ví, co všechno, a šli se zabydlet do chaloupek…my s Výskou jsme nakonec zakotvili v Medvědovo chatce, za což mu za sebe a i nejen za sebe ještě jednou moc děkuji…
Po nemastném neslaném meníčku v místní restauraci, která oproti minulým letům změnila majitele, jsme se vydali na první soutěžení…
Byla to jízda zručnosti naslepo…princip soutěže spočíval v projetí stanovené tratě se zavázanýma očima, pouze za navigování spolujezdce s konečným zacouváním do pomyslné garáže. Jednoznačně nejtragikomičtější soutěžní dvojicí byl Staník s Tadeáškou, která svými výroky během řízení nebo navigování bavila celé přilehlé okolí:o) Moje první jízda ve Sluníčku byla šílená..tma všude kam se podíváš a teď jeď…skóre zbouraných kuželů jsem měla jednoznačně nejvyšší..při opravné jízdě to už však bylo mnohem mnohem lepší a vyneslo nám to třetí místo v LC…
![]()
Tentýž den se ještě konaly sprinty..byť se jich účastnilo převelké množství závodníků, celkem to odsejpalo a celá akce měla spád…mi se jako již tradičně nedařily rozjezdy, takže pozávodění Petkara se opět nekonalo…grr:o) (jen se těš…do třetice to vyjde:o) po skončení sprintů jsme se přesunuli do kempu, něčím zaplnili prázdná bříška a pomalu, ale jistě se chystali na technickou přejímku vozidel, která se konala v Klatovech a odkud se přímo startovalo do orientačního závodu…
![]()
Ihned po opuštění areálu autoservisu se nám s Výskou podařilo odbočit jinam, než se po nás chtělo a tak jsme zmátli i několik dalších souputníků…celý orientační závod měl skvělé pojetí, hrady osvícené loučemi a svíčkami, Popelka i Bílá Paní perfektně doplňovaly skvělou atmosféru a kuriózní úkoly, při kterých mnozí zavzpomínali na doby dětství, v nás zanechávaly velmi příjemný pocit.
![]()
V průběhu orienťáku se nám podařilo jet pouze třikrát mimo plánovanou trasu, proto vzhledem k tomuto faktu je pozoruhodné, že jsme časově nestrádali a pořád drželi krok s ostatními (Výsko, musíme se pochválit, jiný to za nás neudělá :o)
![]()
Orienťák skončil dojeli jsme kolem desáté do kempu, šli zbaštit zaslouženou odměnu a pak se všichni společně odebrali do místní hospody…
Běšiny, pátek 14. 10. 2005, 22:45
![]()
Do hospůdky jsme dorazili v hojném počtu a v dobré náladě, kterou se svým nabubřelým gzichtem pokusila zkazit slečna číšnice tím, že nám suše oznámila blížící se konec otvírací doby.. to na nás neplatilo a společnými silami jsme ji udolali tak neučinit…
Naše zábava se pak přesunula do chatky číslo deset, kde v plném proudu pokračovala asi do půl páté ráno, kdy jsme, ač neradi, ukončili naše veselení a šli se spánkem připravit na sobotní zápolení…
Běšiny, sobota 15. 10. 2005, dopoledne
![]()
Po ranní povinné rozpravě s jezdci a úplně odporné kávě jsme se přesunuli na plac, aby převážně tuzingové osazenstvo srazu vidělo pořádná fára… Potěšili jsme Angelu naší účastí v soutěži „Tahání auta“. Na více se bohužel, možná bohudík nedostalo, eRkil byl oblepen startovními čísly, dostal pro vyšší motivaci do závodu nové chromované obroučky na světla a já, pro sobotní den mitfára ryze wačičí posádky č. 11, do ruky cestovní výkaz a mohlo se startovat do závodu…
![]()
Celý závod měl spád a šťávu, systém časových kontrol byl výborným způsobem jak zabránit dlouhotrvajícím frontám před startem, ba naopak jsme kolikrát nestačily pořádně dopnout přilby a zapnout pásy…s Tadeáškou jako řidičem jsem si závod užila každým coulem, adrenalin stříkal z uší a RZ ¼ Velhartice mě ještě dnes nenechává v klidu spát…výborná záležitost, neskutečný zážitek…po dojetí do cíle jsme ještě dlouho nedokázali mluvit o ničem jiném…
![]()
Začla se ozývat hladová bříška, tak jsme naskákali do autíček a vyrazili do nedaleké vesnice na večeři – výborná volba !
Běšiny - hospoda, sobota 15. 10. 2005, 19:50
![]()
Dorazili jsme na vyhlášení…hospoda narvaná k prasknutí, nakouřeno, smradu plno…další výborné rozhodnutí na sebe nenechalo příliš dlouho čekat…ihned po vyhlášení opustit jedinou černou tečku srazu – hospodu a uchýlit se tentokráte do chatky číslo osm, ve které pobýval Petkar, jenž pár dní před srazem zaznamenal posun číslovky v kolonce věk a který pro nás připravil oslavu…
![]()
Vrátím se ale k vyhlášení…Bernatík opět nezaváhal, ale na záda mu mohutně funěl Petr Houška, který s Kostkáčem obsadil ve své kategorii 1. místo a za Bernatíkem v celkovém pořadí zaostal o pouhých pět příček…čest našich barev hájil i Stanley, který v N1 skončil druhý a čest wačic zachránila Tadeáška, která v Lady Cupu skončila za mého nepatrného přispění :o) na 3. místě, ale na mnohem cennějším 10. místě v kategorii N1.
(přesné výsledky jsou k viděni na www.skodateam.cz)
Běšiny – kemp, 16. 10. 2005, 9:30
![]()
probíhalo balení, uklízení, loučení, hledání věcí… v deset jsme předali bydlení, sjeli jsme se na vyprázdněném place, pořídili několik společných fotek a bylo na řadě to, co z duše nenávidím…loučení.
![]()
A jako už tradičně, byť to mívám ze všech nejdále, odjíždím mezi posledníma…Sluníčko ještě stihlo zatroubit do kamer Škodateamu, a to bylo poslední, co řeklo…klakson se odmlčel a já taky…
![]()
Vydali jsme se společně, tentokrát už sami, na zpáteční cestu (do Humpolce jsme jeli v tandemu s Atilou)…bylo před námi 479 km cesty…sice dálka…ale nelituju toho…setkání se super lidičkami, spousta zábavy a napětí byla odměnou za sedm hodin nepřetržité jízdy za volantem. Do Ostravy jsem dorazila v neděli v 19 h…utahaná, příjemně utahaná…spokojená…se spoustou zážitků…
Obligátní závěr:
Byť se všichni opakujeme je to nutnost…velký převelký dík eRmanovi a všem ostatním organizátorům za perfektně odvedenou práci…to co je pro nás zábavou, je pro ně šílená a náročná práce…takže děkujemea těšíme se na jaro :o)
![]()
Doufám, že ostravská posádka nebude chybět…
|
