Víkend proběhl ve spěchu kvůli vyklízení trabanta z haly, kde bydlel a především oprav poničeného eRka. Zasklila jsem trojúhelník a rovnou vyměnila sametku za novou i s lištou. Vypadá moc pěkně. Vyměnila jsem bowden k otvírání víka motoru. Asi nejhorší bylo vyluxovat všecko sklo. Zbývá vyměnit přetržené a narychlo napojené lanko plynu.
V sobotu ráno po šichtě cestou na Příbram to vůbec nejelo, několikrát jsem stavěla,
v Praze mi přišli pomoct dokonce příslušníci =-), horko těžko doskákala do cíle. V neděli jsem udělala rozborku sborku a stejně nevím. Aspoň už eRko jakž takž jede. Někde zřejmě přisává vzduch, místy se chová jako průtokový ohřívač benzinu, o čemž svědčí černočerný povlak ve výfuku, smrdí jak traktor, vynechává, škube, nejede, žere olej, pořádně nepálí. Prostě plovoucí závady a plánovaná výměna motoru.
Celý tenhle příšerný týden dopadl tak, že mi cestou domů došel benzín (měla jsem v kanystru naštěstí něco málo), uprostřed Jiráskova mostu ...
pro neznalé čtyřmi pruhy stahuje veškerý provoz z levého břehu Vltavy na pražskou magistrálu ... mi umřelo auto, nekonečnou chvíli trvalo než jsem našla utržený kablík z fastonu z cívky, přijela jsem pozdě a pak to do mě ještě zezadu na křižovatce flákla nějaká ženská. Naštěstí si jen ona rozstřelila o moje gumy na nárazníku plasty a já OK, ale rána to byla pořádná.
A od auta nějakou dobu neodejdu bez palce v kapse. Alespoň. Prozatím.