Autor: | | Vytvořeno: 30.08.2006 - Změněno: 16.04.2008 |
eMBébé
Škoda 1000 MB v tyrkysové světlé barvě, vyrobena dne 19. srpna 1968. Stav původní včetně laku, bez jediné známky koroze. Majitel druhý. Nyní najeto 90 tis. km. Klubovou testací historického vozidla uznán vyjímečný stav a autínko zařazeno do kategorie A1.
Technická klasifikace vozidla - typ A - STANDARD: vozidlo je v souladu se standardní specifikací, tak, jak bylo dodáno výrobcem.
Skupina zachovalosti vozidla - skupina 1 - AUTENTICKÉ VOZIDLO: vozidlo tak, jak bylo původně vyrobeno, beze změny a jen s malým zhoršením stavu. Kompletně originální včetně interiéru a exteriéru.
Po dlouhých peripetiích se mi podařilo rozhýbat editaci a vložit sem nové fotky. Ovšem za cenu ztráty fotek starých včetně článku. Jak se mi to podařilo, je mi, jako vždy, naprostou záhadou.
Takže něco k těm novým fotečkám:
Zvědavost mi nedala a jel jsem se podívat na jednu tisícovku nalezenou na www.veteran.cz. Skutečně jen podívat, jen tak pro srovnání s tou mou, to abych věděl, na kolik si ji mám cenit, protože samotná udávaná cena oné druhé tisícovky byla skutečně úctyhodná, na tu bych za dané finanční situace neměl. A tak jsem jel do Přerova. A vzal jsem si to přes Oderské vrchy a přes Libavou. Je tam krásná krajina zvláště pak za babího léta. Člověk jede lesem po staré betonce, z kopce, do kopce a pak zase z kopce a zase do kopce, a jak jsem tak vyjel na jeden z těch kopců, přede mnou na obzoru vidím dvojici soudobých "větrných mlýnů". A protože foťák ležel v kastliku palubovky, nebylo co řešit...
Jo a ještě k té tisícovce na inzerát. Nakonec jsem ji našel ve Vsetíně a nevěřil vlastním očím. Její stav byl jedinečný. Problém byl ale v tom, že púvodní majitel nejenže s ní snad vůbec nejezdil (49 tis. km) a neskutečně opečovával (i koberec, na kterém v garáži spočívala, byl prý v barvě vozidla, tedy červený) ale bohužel si svou škodověnku i vylepšoval počínaje hliníkovou mřížkou na čele a konče elektrickým palivovým čerpadlem, nevyjímaje desítky kontrolek na palubovce kontrolující snad i opotřebení dezénu na pneumatikách. Prostě mimo souladu se standardem dodaným výrobcem, což není dle mého gusta. Ale i tak to byl zážitek. Ale vraťme se k těm fotkám, toť ony:
No že jí to pod těma vrtulema sluší...? Teda ale řeknu Vám, to byl ale hukot pod těma vrtulema. Až to nahánělo strach a budilo respekt. A přitom vítr nic moc, jen tak trochu, aby se neřeklo. Ale i takový vánek ty vrtule roztočil.
Poslední tři fotky vznikly tady u nás doma v Třinci. V pozadí jsou vidět jedny z nejstarších stále provozovaných objektů Třineckých železáren. Čili elegance versus "ocelové město":
Pohled na tyto ocelové kolosy je skutečně fascinující, teda aspoň pro mne. V našem regionu jich je nespočet, stará Karolina v Ostravě, což je dnes technická památka, je toho příkladem.
A plány na zimu? EMBébé na špalky, kola sundat, opískovat, nastříkat, možná i nově přezout (záleží na už zmiňované finanční situaci), absolutní demontáž a očista interiéru včetně dveřních výplní, demontáž a ošetření veškerých chromovaných a hliníkových dílů plus nějaké to překvapení. Ale s tím vyrukuji až na jaře. I když, kdo ví, co bude na jaře...
13.04.2008
Dovoluji si Vám s lítostí oznámit, že už nejsem majitelem tohoto vozidla. Dnem 10. dubna 2008 bylo eMBébé trvale vyřazeno z registru vozidel a byly mu vydány eRZetky pro trvalý vývoz do Polska. Dnes už se eMBébé asi prohání po písčitých plážích Baltského moře někde v okolí Gdaňska. Nechť přináší eMBébé novému majiteli tolik radosti, jako mně.
|