Bosorka Anička

tohle snad ani nepotřebuje komentář

první letošní fotečka miláška aňulky

Přišlo jaro a s jarem i probuzení mého drahého vozítka... fotky bohužel nejsou, ale žádné novinky se na Aničce přes zimu neudály... takže svíčky vyčištěny, olej dolit, palec a rozdělovač vysmýčen a voda vyměněna a ostatní drobnosti vyřešeny a zkontrolovány, naklapnout baterku a chvíle strachu.... úspěch, na první otočení jsme chytly... ta radost...

A ze zimoviště jsme vyrazili s doprovodným vozidlem do Prahy... což už taková legrace nebyla... trochu zazlobila elektrika a neseřízený motor děsil okolojedoucí a okolostojící dělovými ránami z výfuku... jinak byla Anička poslušná a pro mne to byl zážitek... Na příští měsíc musím vyřešit papíry abysme byly obě v cajku na HG, kde se všichni zase potkáme a já se budu Aničkou konečně pyšnit...

A takhle Anička spinká. A spinkat bude až do jara, kdy dostane nové náplně, pár drobností jako svíčky atd., vyleští se, načančá a půjde do provozu. A také nás čekají kosmetické úpravy.

Štědrý den. Štědrý ve všech směrech. Bacil mne stále mučí přesto jsem se vydala k tátovi hned ráno. Naštěstí nemrzne a počasí je příznivé. Aničku jsem umyla, odvšivila a odlehčila jí od různým náhradních dílů, které jsem dostala s ní, abych se na ni vrhla s foťákem. A tady jsou výsledky.

---

Anička je Škoda 110L, r.v. 1973, víceméně v původním stavu. Jsem čtvrtý majitel. Tachometr byl měněn takže o stavu ujetých kilometrů není přehled.

---

Má červený interiér a černou palubní desku. Koženka v celém vnitřku je ve stoprocentním stavu, palubka je na vrchním dílu popraskaná. Volant je původní, bohužel prasklý.

---

Kola jsou origo, 155/14, momentálně s pneumatikami OR6. Na kolech jsou krásné poklice Škoda.

---

Motor je čistý a v bezvadném stavu, má pár drobných odchylek od originálního stavu, které se ale časem dají dokopy. Například víko ventilů z novější verze Škodovky.

Nemohla jsem ani pořádně dospat, hned ráno jsem letěla zkontrolovat auto. Naštěstí vše v pořádku. Ještě dopoledne jsem Aničku odvezla do Dolánek (to je nedaleko podél Vltavy), kde má táta dům a pozemek a vůz tam odstavila. Bude to nepochybně bezpečnější varianta než ve městě na ulici. Žel, táta odvezl foťák na nějakou montáž takže z focení zase nic nebude. Navíc se o mne pokouší bacil takže se obratem vracím domů do postele. Všechno počká.

Den D ! Díky neohroženosti a obětavosti majitele (resp. jeho absenci pudu sebezáchovy :)) Anička úspěšně překonala dlouhou a namáhavou cestu z Brna do Kralup nad Vltavou. Je tu !!! Bez ztráty kytičky, bez poruchy. Papouch odjel zpět domů mašinkou a Anička zůstala u mne. Ale aby to nebyla taková sranda tak mi zapomněl odevzdat klíče od dveří. V autě se v tomto počasí opravdu nedá spát, budu celou noc trnout, aby tam ráno ještě stálo.

Opět převoz nevyšel.. vichřice a husté sněžení zablokovalo cestu přes Vysočinu, ztrácím naději, že se to vylepší a příští víkend už jsou Vánoce. Smiřuji se s tím, že autí bude až na začátku příštího roku.

Dneska měl být uskutečněn převoz Aničky ke mně, nepovedlo se. Majiteli do toho něco vlezlo. Jsem nervozní jako prvorodička,ale co se dá dělat.

Jedu do Brna, kde majitel Aničky bydlí. Mám tam nějaké vyřizování, ale nedá mi to abych se nezastavila u Papoucha v garáži a na ten skvost se nepodívala. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Bohužel nemám foťák, takže žádnou dokumentaci nepřivezu. Ale "veni, vidi, vici". První informace. Anička je modrá, má dvouoké čelo, kliky dovnitř. Rok 1973. Úžasný červený interier bez chybičky. Lak má své nedostatky, ale ve stísněné garáži toho mnoho nevidím. Vůz nemá baterii, takže jen vizuální prohlídka, ale i ta stojí za to.

Toho dne na mne kamarád Papouch vybalil neskutečnou informaci. Má zachovalou Škodu 110L a chce se jí zbavit. Hned jsem se toho chytla a první moje otázka byla co by tak za ní chtěl. Kdybys ji chtěla adoptovat Ty, byl by to Vánoční dárek.. vyrazil mi dech tou neskutečnou větou. Neváhala jsem ani vteřinu a to jsem ještě nevěděla do čeho jdu, byly jen kusé informace, nebyly fotky, ale věděla jsem, že by mi o stavu vozítka nelhal. Než ji ale uvidím, měla jsem si ještě počkat.