Toušíkovo Barunka (Esmeralda)

A přivezla jsem eRečku TK.

Očistila jsem motor.

Nemohla jsem se smířit s totálně rezavou řemenicí, tak jsem se jala rozebrat klikovou skříň. Jako by nestačilo, že jsme rozštípali naprosto zarostlou krabici přerušovače (hliník), ještě jsme utrhli jeden šroub. Pobavila mě věta v chytré knize: "sejmeme přerušovač", autor zřejmě nikdy nesnímal. Také tři zápustné šrouby s drážkou, jimiž je uchycen kryt ložiska klikového hřídele, mohl vymyslet jen idiot (je to tak z výroby), pochopitelně nešly povolit a jeden se nakonec utrhl.


Z výměny spojky se nakonec vyvinul téměř úplně rozebraný motor. Alespoň vyměním pravý a levý hřídelový těsnící kroužek (gufero ;-) ). Motor je rozebrán, vyčištěn, vůle v ložiskách minimální, díly sepisovány. Už abych se chystala do depozitu pro značky.

A něco krásných fotek.

Důvod minulého problematického startování Trabanta je nasnadě.


Vačka, odstředivý regulátor a deska přerušovače. A kolik máte vaček vy? :-D

eRkil: Konečně (krom žárovek) mám kompletní blinkry.

Po rozebrání jsem našla Hugovu spojkovou lamelu sjetou na nýty. I přítlačák bude potřebovat stáhnout. A nepodařilo se mi sundat značně ochroustanej věnec. Těsnění pod jednou hlavou je podle očekávání trochu podpálené, hlavy i protikus půjdou srovnat.

Odjela jsem s eRkilem ke Příbrami kvůlivá TK. Nakonec skrz zapomenutý TP a nepředvídatelné okolnosti byl místo TK utržený tlumič. Kvůli TK jsem dokonce konečně opravila spínačku, takže už zase startuju klíčkem.

Původní předpoklad, když mi z ničeho nic v zatáčce odskákal zadeček jak kamzík, byl, že tlumič potupně vytekl. Až na jámě jsem zjistila, že v místě dolního úchytu chybí matice, gumy i všechny podložky. Potvora držák držel na svém místě.


Nakonec jsem poházené v hale a mezi náhradními díly v kufru postupně našla všechny důležité propriety a závadu na místě opravila.


Pro posměváčky mužského pohlaví bych ráda dodala, že na tu jámu jsem najela sama a napoprvé. =-)

A takhle to vypadalo větší část soboty.


A dál.


Můj drahý zatím měnil rozbité střešní okno.

A já si to odnesla.


Prázdno.


A naložila.


A vyložila.


Zbytek dne už jsem jen rozebírala a čistila.


A střídala eRko za Huga a Huga za eRko.

3. září 2004 prošel po delší nečinnosti zcela a naprosto standardní technickou prohlídkou a někdy koncem roku 2005 odešla spojka do věčného nebe a Hugo zůstal stát. Za tu dobu ho stačili nějací vandalové trochu rozbít, trochu pomalovat hákovýma křížema a trochu vykrást.

Takhle nějak tam stál.



V létě ho muž převezl ku Příbrami. Byla to zjevně pěkná párty.


A až do minulého týdne stál u kamaráda než ho muž odtáhl do haly.

V tento den jsem se společně se svými potomky a eRkilem zúčastnila minisrazíku, který se ovšem rozrostl na maxisrazík, v Mladé Boleslavi. =-)
Bylo to fajn, hezky jsme se projeli, dobře najedli, kvalitně poklábosili, něco dílů směnili. No prostě jarní pohoda :-)



Tady jsou nějaké ty další fota z místa činu na Výskowebu TADY.

A můj článek o akci na www.skoda110r.cz ZDE

Konečně jsem dotáhla parabolku a tedy se dostalo na zkompletování mlh.


A ještě jeden úlovek půjde na eRkila.

Vánoce =-)

Davísek mi konečně stříknul nárazníky do plniče, takže mi přes zimu zpátky nezezelenaj :-)

Přiletěla mi zástěrka =-) Jinak se nějak nic neděje.

Našla jsem nové fotky, tak jsem je přidala. Taky jsem se tu trochu porozhlédla, vlevo kalendář starejch škodovek, vpravo kalendář novejch škodovek, na polici visej lišty, za lampou stojí chromovej nárazník, na zemi gola, v policích krabice dílů, pod kanapem Apolla, ve skleňáku ... viz níže, na stole katalog Weber a Základy techniky v 8. ročníku ZŠ.

Jdu si otevřít pivo a pustit fotbal :-D