Jaké bylo Jaro 07
![]()
Čau Škodováci.
![]()
Je neděle, je po srazu a jsme zase v našich škodasrdcích plný super zážitků z uplynulého víkendu. Po náročných přípravách a nespočet hodinách strávených dílnách a garážích jsme se zase mohli spojit na oblíbeném srazu. Parta lidí kolem Romana nám zase dokázala, že umí moc. I když počasí nepřálo, oni dokázali vytvořit atmosféru rodinného kruhu.
A jak jsme to viděli MY (Coyote Motors Team) st.č 20
Po měsíci úporné práce na autě, které bylo 8. dubna pomuchlané ve škarpě, jsme auto postavili zpět na kola 3. května. S úsměvem na tváři, že auto je a my vyrazíme na sraz, jsem šel oprášit Žlutou 120GLS, abych zjistil, že je již půl roku bez STK. Úsměv mi hned spadnul a já ve čtvrtek odpoledne sháněl STK. Povedlo se, i když už bylo po zavíračce. Lidi jsou stále ještě občas lidi. A tak jsme ráno vstávali do krásného pátečního dne, natěšeni, že v poledne vyrazíme. Ještě auta umýt a hurá, jedeme.
![]()
Po příjezdu do kempu jsme se postupně přivítali se Škodateamem a šli se ubytovat. Po procházkách kempem, klábosení o škodovkách a jiných věcech s přáteli, jsme se postupně dostali až ke sprintu. Já jsem se účastnil jen jako spolujezdec a nechal jsem Ali, aby si auto ošáhla, protože od rány s ním nejela a skoro celý spodek je nový. Ali se s autem rychle sžila a už sprintovala o 106. Postupně jsme se přesunuli do nájezdů RZ. Škodateam opět nezklamal. Paráda jako vždy. Hlavně RZ Strážov byla povedená. Při nájezdech jsme zjistili, že auto brzdí hodně chabě. Po návratu do kempu začal kolotoč odvzdušňování, testování a zase dokola. Auto pořád protestovalo. Po zoufalých pokusech jsme to vzdali. Snad to projde přejímkou. A s pocitem zoufalství (u mě) jsme vyrazili na noční orienťák. Tak jsem přestal myslet na SRC a plně se věnoval další super části srazu. Opět pochvala pro pořadatele. Další originální program. Byl jsem zatím na každém srazu pořádaným Škodateamem a pokaždé dokázali připravit super orientační závod. A hlavně se nikdy neopakoval. Jen tak dále. Po opečení buřtíků jsme se pomalu sunuli do pelechů.
![]()
V sobotu ráno jsme vyrazili na přejímku. Ostatní ještě vyspávali. Na přejímce jsem očekával, že mi vykážou za brzdy. Pořád se zdály nic moc. Říkám technikovi, že jdou hůř a dole. Rozjezd, brzda, rána.... Technik vylez, červený čelo a ukazatel u obou kol ukazuje 2973. Prej "Ty vole, co kecáš, to brzdí jako kráva". Za mnou jedoucí Přemek Šustr, kterému to prý taky moc nebrzdí, dostává otázku "ty tam máš taky rám??"
![]()
Podle mě to ale pořád moc nebrzdí, teda né tak jako dřív. No nic, prošlo to a Přemek taky. Jedeme společně do kempu. Tam se účastníme připraveného programu. Ali je ještě v chatce a já zkouším manuální zručnost. Někdo už tu přede mnou byl, ale neviděl jsem ho. Tak usedám a z dílků merkuru skládám bugatku. Okolo už je kopec diváků a okukují techniku. Když jsem dosáhl neskutečného času, Flower oznamuje Ali, aby koukala zajít a napravit naší reputaci. Ali se objevuje, okoukne techniku, a jde do toho. Čas je lepší, je zatím na prvním místě. Dostal jsem ještě šanci si to zkusit znova a umisťuju se na prvním míste, pak to podruhý zkusí taky Špáďa a nasazuje vysokou laťku. Aja mu sekunduje. Já odcházím na rozpravu a oni dále soupeří. Po rozpravě se přesouváme na start do Klatov.
![]()
Tam hraje muzika, jsou tam hezké dívky Šumavy a probíhá předstartovní šou. Na rampu najíždíme jako druhé auto po předjezdcích. Tradiční otázka moderátora, co je zkratka SRC a hurá do závodu. První RZ, slalom přímo na náměstí. Auto sedí, jedeme svižne, ale motor asi nepochopil, že už je závod. Střídáme se s Ali a ona zajíždí o málo pomaleji. Paráda, první RZ za náma. Druhá RZ je k mému srdci nejblíž. Start, 1,2,3, brzda, můstek, brzda a jedeme rovně. Naštěstí jsem se ještě vešel a tak zatáčku projíždíme i když znova od nuly. Druhá bokem a třetí též. Před námi retardér, brzda, čistě, a do kosy dveřma napřed. Daří se a ladně kroužíme okolo sudu. Začíná se mi to líbit. Do kopce pak auto moc neleze, ale kosa u transformátoru je zase naše. A bokem napřed, paráda. Ali jede ve stejném duchu. Koukal jsem, že jí poslední rána vůbec nerozhodila a s autem se zase sžila, jak se patří. Kosy taky jede bokem. Třetí RZ mi vůbec nesedí. Úzké cesty a zdi okolo není moc pro mě a budí respekt. Ale je to dost kopec, takže nás ukrutnou rychlostí předbíhají i šneci. Dostávám se až k poslednímu retardéru u klád. Dva, brzdy a dva jde ven, koukám co to a když zvedám oči, retardér těsně přede mnou, podemnou, za mnou. No nic, jedeme dál. Kopec vyfuníme a jede Ali. Pochvala pro ní, pač jela super. Po srovnání čela od retardéru v servisu jedeme na druhé kolo, zlepšujeme si časy a stoupáme v tabulkách. Jen motor začíná klepáním prozrazovat, že už asi brzo odejde. Do cíle jsme to dovezli celý a spokojeni. Super akce a vše v pohodě.
![]()
Při vyhlášení si přebíráme ceny za zručnost, já třetí, Ali druhá a Špáďa vyhrál. Ale o fous. Pak si jde Ali ještě pro cenu za Lady Cup, kde získala druhé místo. Já byl celkově 25, to je o kus lepší než podzim. Tam jsem byl na 38 místě.
![]()
Takže jako stálice srazů můžeme říct, že i Jaro 2007 se stalo velmi úspěšným srazem, i když se ho počasí zkoušelo narušit. Jen škoda, že řada lidí brzo odjela a řada jich kvůli dešti nedorazila vůbec. Přišli o hodně.
Proto přejeme Škodateamu hodně úspěchů pro další akce a především krásné počasí. Už teď se těšíme, co pro nás připravíte na Podzim 2007.
Za Coyote Motors Team Lemmons a alik.ak
|
