Václavská rally v podání ŠKODAteamu
![]()
Píše se konec srpna 2006. Dostávám nabídku zapůjčení závodního vozu na Václavskou rallye v Kramolíně. Vůz je Škoda 120S s favoriťáckým motorem a závod se jede týden po srazu. Nevěnuji nabídce pozornost, jsem ve stresu ze srazu ...
![]()
Týden před srazem se nabídka opakuje. Jen tak se zmíním na pořadatelské schůzi a Lukáš Jílek zvaný Stokař, sice váhavě, ale nakonec přikyvuje. Platím startovné a společně se těšíme na náš sportovní počin.
Pondělí před závodem
Zjišťuji, že je zásadní problém s vozem. Vůz není ! Dostáváme novou nabídku. Závodní vůz Škoda 1000MB. Nadšeně bereme příležitost za pačesy. Hurá, máme čím jet !
Úterý dopoledne před závodem.
Zjišťuji, že je zásadní problém s vozem. Vůz sice je ... Ale zjišťujeme že má seriový motor škoda 100. Nadšení opadá !
Úterý v noci
Porada závodního teamu Škodateam. Sedíme v hospodě a lamentujeme. Přece jenom nechceme své závodní umění plýtvat na voze se seriovým motorem. :) V deset večer bereme do ruky mobil a obvoláváme kamarády. Kupodivu nikdo nám nechce auto pučit ! Vytáčíme poslední telefonní číslo. Špáďa ! Plačtivým hlasem vysvětlujeme situaci. Špáďa má srdce na pravém místě ( a hlavně hluboko do kapsy :) ) a souhlasí ! Máme auto !
Středa
Jedu za Špáďou domluvit podmínky. Tisícovka už je pod drobnohledem servismana - majitele.
Středa večer
Jedeme pro vůz. Špáďa rychle vysvětluje přepínače -nechápeme ... Snažíme se dostat do auta ... Já si lámu nohy, Stokař má kolena u brady. Špáďa se tváří, že je to normální, že to tak má být. Odjíždíme.
Středa v noci.
Pouštíme se do zásadních úprav vozu. Přeci jenom nechceme si uříznout ostudu. Vytahuji tajnou zatím neschválenou zbraň na soupeře. Samolepky ŠKODAteam ! V jedenáct v noci startujeme a jedeme natankovat. V půli cesty dochází benzín a pouze systematickým nakláněním se nám daří přehoupnout přes kopec a dojet k benzíně. Tankujeme a jdeme si dát kávu po zasloužené práci. Odjíždíme z benzíny. Cestou přestávají fungovat stěrače. No nic, snad nebude zítra pršet. Z garáže odcházíme na poradu závodního teamu. S dvanáctkou v ruce popouštíme uzdu fantazie a stojíme na stupních vítězů. 0:15 opouštíme klubovnu teamu a jdeme spát
Čtvrtek
5:45 - zvoní budík, hlava se ještě motá
6:15 - stojíme před garáží a čekáme na druhý team Jánský-Fremuth
6:30 - prší a my odjíždíme
6:31 - nic nevidim, zastavuji a chci otřít okno
6:40 - podařilo se mi vylézt a otírám okno
6:45 - už zase sedím za volantem a pokračuji v jízdě ...
...
...
7:00 - zastavujeme a dáváme si přestávku. Strašně se nám kouří z přední haupny. Zkušenější z nás si nemyslí, že je to z chladiče, ale odhalují hořící elektriku.
7:05 - Ano hoří elektrika. Už to vidíme i my :) Odpojujeme světelnou rampu, otíráme okno a pokračujeme do Kramolína
...
...
7:30 - Dojeli jsme do Kramolína ! První úspěch, který dává tušit dalším. Vyzvedáváme propozice, itineráře, upisujeme se ...
7:35 - Odjíždíme na nájezdy RZet. S profesionalitou nám vlastní zapisujeme každou zatáčku. V servisu machrujeme, i Hornovec mladší jen závistivě kouká a snaží se něco obšlehnout :)
8:10 - Stále prší, začínáme přemýšlet o úpravě stěračů na manuální pohon.
9:41 - Blíží se náš start do závodu. Po šesté rozepínam poklopec a ždímu ze sebe poslední kapky.
9:42 - Sakra musim po sedmé !
9:43 - Chce se mi po osmé, ale do startu zbývá 30 sekund :(
9:43:10 - Ptám se Stokaře, kde sou ty skákací horizonty. Utěšuje mě, ať se nebojim, že sou až na konci.
9:43:30 - Startujeme do závodu
9:43:50 - Letíme vzduchem. Stokař mi lhal !
9:43:51 - Dopadáme zpátky na asfalt, samozřejmě šejdrem. Snažím se vůz srovnat.
9:43:53 - Druhý horizont ! Opět odlepujeme vůz od silnice. Dopadáme. Levý pangejt, pravý pangejt, levý pangejt, pravý pangejt, ... Vůz stále drží na silnici. Žijeme, ozývá se v interkomu.
9:44:20 - Přijíždíme k technické pasáži. Z interkomu je slyšet. Brzdi, vole, brzdi. P6 váže L5 váže P6 váže L6 kope. Neposlouchám, mám zatmění. A blíží se nám další krizová situace. Smykem vjíždíme do první P6. V tu ránu je zatáčka prázdná, nikde ani živáčka. Auto se zázrakem daří udržet na silnici a pokračujeme dalšími zatáčkami. V poslední L6 opět vyjíždíme totálně rozhozeni. Opět se daří udržet vůz na silnici. Při výjezdu vidíme v poli Rapida č.47, zřejmě měl taky krizovku :)
Kosa v Kozlovicích. S autem se teprve učíme :)
 ![]() První kosa, zjišťujeme, jak se auto ovládá :) (3.7Mb)
![]()
9:47:52 - Projíždíme cíl. Pocity smíšené. Je nám jasné, že nemůžeme dojet celý závod a že Špáďa bude svého rozhodnutí litovat.
![]()
Začíná vyzvánět telefon. Postupně se nám ozývají fandové z tratě. Mapujeme jednotlivá místa fandů a zeleně si je označujeme v rozpisu. V dalších průjezdech se soustřeďujeme pouze na zelená místa. Můžeme jet ho..., ale nesmíme zklamat fandy.
![]()
Probíráme RZetu s teamem Jánský-Fremuth. Navzájem si haníme start RZety. Start, 100metrů rovinka, P6. Ani jeden z nás nejel smykem ... Značíme si první zatáčku za startem zeleně. My těm Jánským ukážeme !
Startujeme do druhé RZety.
Otáčky vyšperkované někam, kam nikdo netuší, pouštím spojku a vyrážíme do 100 metrové rovinky. Blíže se P6. Štorcuji auto a tahám za rukáv. Ukázkově projíždíme P6. Auto ale nějak nechápe, kam chceme jet a neplánovaně se otáčíme o 180 stupňů. Stojíme, motor burácí a my se díváme zpátky na start ... Něco je špatně. Řadíme zpátečku, jedničku a vracíme se zpátky na trať. Horizonty projíždíme značně volněji, v zelených místech bavíme fandy. Vracáky projíždíme přes rukáv. Davy řvou, houkačka houká ...
![]()
Postupně projíždíme všechny RZety. Systém je vždy stejný. Jedeme na dojezd, pouze zelená místa prodáváme. Postupně se soustředíme pouze na vracáky, kam se všíchni přesunuli. Nálet, tři, dva, skřípot gum, ručka, otočka, smích, houkačka, zpátečka, jednička a mizíme v dáli ...
![]() Serpentiny1 (3Mb)
![]() Serpentiny2 (2.1Mb)
![]()
Máme před sebou poslední start ! Modlíme se, abychom dožili konce a neudělali z auta hromadu šrotu. Shodujeme se, že poslední jízdu pojedeme na krev. No ... Stokař vlastně nesouhlasí, ale není mu to nic platné, na brzdy nedosáhne :)
![]()
Náležitě rychleji projíždíme celou trať. Blíží se Kozlovice. Předem víme, že je tam celý náš fanklub. Jestli se někde musíme vytáhnout, tak tady !
Přilítáváme do vesnice na vytočenou 4. Stokař řve, brzdi vole, brzdi ... Neslyšim. Rvu to co to de. Už vidím kosu. Už vidím balíky slámy za kosou. A ku*va ! Dupám na brzdy a řadim tři. Gumy se utrhávají od silnice a jedeme jak na sáňkách. Ku*va ! Stokař zahazuje noty a choulí se do klubíčka. Asi čeká náraz. Ku*va ! Pořád letíme. Balíky slámy už jsou proklatě blízko. Už rozpoznávam jednotlivá stébla slámy. Ku*va ! Ku*va ! Ku*va ! Adrenalin stříká z uší. Pouštim brzdu. Strhávam volant vlevo, tahám za ručku. Letíme pořád rovně ! Ku*va ! Už vidím, jak si s jednotlivými stébly v balíku pohrává vítr. Konečně se kola chytly ! Auto se utrhává a smykem projíždíme kosu. Tradičně se přetáčíme. Stokař pouští sérii klaksonů. Tlemíme se jak blázni. Pokouším se řadit zpátečku. Tlemíme se. Pokoušíme se zařadit jedničku. Tlemíme se. Další série klaksonů. Konečně zařazená jednička. Smykem odjíždíme pryč. Spocení přijíždíme do cíle. Jsme živý ! Auto je celé ! Nadšeně voláme Špáďovi ...
![]() Poslední průjezd Kozlovicema (4.8Mb)
![]()
Postupně se schází fanklub. Přijímáme gratulace. Jedním okem shlédneme výsledkovou listinu ... Nedocenili naše výkony !
![]()
... únava po dobře vykonané práci
|
