Škoda 739
Vytištěno z http://web.skodateam.cz/index2.php?&item=311
Autor:
77044+8645 (462720)eRman (Administrátor)
     286902236   
Vytvořeno: 06.03.2005 - Změněno: 23.03.2005

Škoda 739



!Škoda 739
!Škoda 739
!Škoda 739


Technické údaje:
Hmotnost pohotovostní 827,5 kg
Rychlost maximální 191 km/h
Zrychlení 0-100 km/h 9,25 s
Zrychlení 0-1000 m 30,7 s
Spotř. pal.při 150 km/h 10 I/100 km

Petr KOLMANN
Na počátku druhé poloviny sedmdesátých let závodní tratě ve skupině AZ do objemu válců 1300 cm3 jednoznačně ovládly boleslavské speciály Škoda 130RS (Š-735). Ty závodům v rallye kralovaly až do roku 1981, kdy se musely se závoděním rozloučit. Nikoliv proto, že by již na konkurenci ve své třídě nestačily, ale důvodem bylo prosté skončení platnosti pravidel FIA kategorie A-2. Kvůli tomuto rozhodnutí nemohl okusit závodní tratě ani vůz Škoda 739. Vývoj vozidla se datuje již do roku 1977 s tím, že s nástupem osmdesátých let postupně nahradí "eresky". Vývojové práce nebyly jen záležitostí prototypových dílen v Mladé Boleslavi, ale svůj podíl na nich měl také pobočný závod AZNP v Kvasinách, Ústav pro výzkum motorových vozidel, Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech a Autobrzdy n.p. v Jablonci . Pro všechny tyto zúčastněné nebyl nový vůz pouze závodním speciálem, ale ke konstrukčnímu úkolu se přistupovalo jako ke zkušebně nových výzkumných a vývojových prací, které by byly posléze využity u sériových vozů. Jako hlavní cíl bylo dáno zlepšení aerodynamických vlastností vozu s ohledem na jízdní schopnosti při zachování kvalit vozu Š-130RS. Ještě dříve než se přistoupilo ke karosářským pracem, byly v aerodynamickém tunelu letňanského VZLÚ uskutečněna rozsáhlá měření desítek úprav modelu v měřítku 1:5. Úkolem měření bylo získat nejoptimálnější tvar, ktery' by snižoval celkovou hodnotu součinitele čelního odporn a zamezoval by nadlehčování přídě vozidla vlivem vztlakových sil. Právě tato vlastnost byla neblaze známá u všech vozů řady 718/722, zejména pak u závodní Š-130RS. Ačkoli aerodynamická měření staré stotřicítky nebyla k dispozici, výsledky ofukování modelůjasně ukázaly podstatné zlepšení aerodynamických vlastností. Velkou část měření zabralo také zjišt'ování silových a tlakových poměrů na voze při různých variantách vstupů vzduchu do chladiče a motorového prostoru. Výsledkem všech těchto testů byla aerodynamická studie, která byla předána do Boleslavi. Až teprve ted' se začalo pracovat na karoserii ve skutečné velikosti. Za základ byla vzata střední část nosného skeletu včetně dveří a ochranného rámu ze "stotřicítky" a k ní byla dodělána stylisticky a tvarově zcela nová příd' i zád' vozidla. Přední část je zaoblenější, s horní hranou čela na úrovni předního nárazníku, ktery' je součástí karoserie. Ze šikmo se svažující kapoty vystupují po stranách blat-níky, ve kterých jsou za-komponovány hlavní svět-lomety. Ty jsou u prototypu kryty aerodynamickými "bublinami" z organického skla. Právě toto řešení se při jízdních zkouškách ukázalo jako nevyhovující. Světla se zrcadlila a vznikaly nepříjemné odrazy, nehledě na to, že seřízení světlometu bylo nepraktické a trvalo poměrně dlouhou dobu. Proto se pro případnou sériovou výrobu počítalo s výklopnými světlomety. Pod předním nárazníkem s vestavěnými blikači a obrysovými světly jsou po stranách vstupu vzduchu do chladiče zapuštěny přídavné světlomety. Celou příd' zakončuje účinný aerodynamický spoiler. Pod přídí, která je celá odklopná dopředu podél čepu umístěného před předními koly a tím umožňuje snadný přístup ke všem "orgánům" pod ní je chladič. Ten je převzat z vozů Š-105/120. Studený vzduch je k němu přiváděn mřížkou pod nárazníkem a odváděn mřížkou na přední kapotě. Za chladičem je téměř ve stojaté pozici umístěna rezerva, která je před hlavní palivovou nádrží. Ta se nachází před dělící stěnou s kabinou osádky. Tímto řešením bylo dosaženo většího zatížení přední nápravy a zároveň se také snížilo riziko jejího porušení při nehodě. Před předním sklem vpravo vedle vstupní mřížky pro vstup vzduchu ktopeníje nalévací hrdlo nádrže se šroubovitým uzávěrem. Kromě již dříve zmiňovaných změn další podstatné zaznamenala také zád' vozidla. U nového vozu je vyšší a postrádá boční vstupy vzduchu charakteristické pro "stotřicítky". Ty jsou nahrazeny účinnějšími vstupy za zadními bočními okénky a tvoří s karoserií jeden celek. Víko motorového prostoru má dvě prolisované vstupní štěrbiny, jejichž tvar nijak výrazně neovlivňuje aerodynamiku a naopak přivádí do prostoru dostatečné množství vzduchu. V případě deště konstrukce štěrbin zamezuje vniknutí vody do rozdělovače zapalování. V neposlední řadě snižují štěrbiny vnější hluk. Zadní plocha kapoty tvoří aerodynamický zád'ový spoiler, zvyšující přítlačnou sílu na zadní nápravu. Ze zadního pohledu vyniká mohutně čelo s koncovými svítilnami z vozu Š-742 a osvětleným prolisovaným prostorem pro SPZ. Na celé zádi je dominantní mohutný začleněný nárazník, vytvářející dostatečný prostor pro příčný tlumič výfuku, který je za ním schován. Změny zasáhly také motorové a podvozkové skupiny. Samotný motor, ač byl již koncepčně zastaralý, v sobě skrýval ještě možnosti zvýšení výkonu, především však bylo nutno zvýšit životnost některých skupin. Jednalo se zejména o ložiska klikového hřídele a hřídel samotný. Výsledkem těchto prací bylo vyztužené víko bloku, které po rekonstrukci vytvořilo s pouzdry ložisek jeden tuhý celek. Na úpravě se podíleli také motoráři z ÚVMV a ČVÚT. Pozměněny byly také průřezy sacích a výfukových kanálů. K těmto změnám se přistoupilo po zhodnocení výsledků modelové situace zpracované samočinným počítačem, který patřil k nejmodernějším v té době.Všechny úpravy přinesly očekávané zlepšení i na motoru, a tak společně se zlepšenou aerodynamikou vozu se zvýšila i maximální rychlost, a tím byly zároveň zvětšeny i nároky na podvozek. Přední náprava dostala kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, pracující v kombinaci se čtyřpístovými třmeny nové konstrukce, vyvíjenými v jabloneckých Autobrzdách. Na zadní nápravě, která má nové uložení na trojúhelníkových ramenech, se zkoušely různé druhy brzd. Lepšímu chlazení brzd napomáhají odvětrávací otvory, které vyúsfují na bocích karoserie před předními dveřmi. K podstatnému zlepšení jízdních vlastností přispěly i pružiny s progresivním pérováním. Tovární jízdní zkoušky potvrdily splnění předpokládaných záměrů a je jen škoda, že j iž zmiňovaná úprava pravidel FIA zabránila startu tohoto speciálu na závodních tratích. I přesto pňnesl prototyp Š-739, ktery' má po zásluze své místo v podnikovém muzeu, řadu zkušeností při vývoji dalších sportovních vozů a zejména pak při modernizaci sériových automobilů řady Š-742.

Článek převzat z časopisu MODEL HOBBY magazín 5/1999

Výňatky z webu mohou být použity pouze v případě uvedení zdroje - www.skodateam.cz

Provozovatel srazů a www stránek :
eRman - Roman Schavel,
tel: 603569053, email: pošli email

Redakce a správa obsahu :
Tadeáška - Tereza Spilková,
email: pošli email

Programování a správa www stránek :
Daves - David Spilka,
email: pošli email