Deník Můrčina Sluníčka

Po 3,5letech pauzy tu aktualizuji deník ;-) Od té doby se pár věcí změnilo, ale škodověnka je přesto stále moje. Dva roky jsem stavěl pořádnou garáž, takže plechová garzonka je ta tam a místo ní má teďka přepychovou vilku a v ní tři jednostopé spolubydlící ;-)
....loni na jaře
....podzim 2009, jde se štukovat

Po neradostné události z minulého záznamu konečně pozitivní událost! Škodověnka se stala majitelkou exkluzivní garsonky :-) Přes celodenní dláždění jsem sice já-dlaždič nedodláždil, ale hundrtka je konečně pod střechou! Zbývá tedy před zimou promazat, umýt, vyluxovat, naleštit a snad si budu moct říct, že jsem udělal vše, co jsem mohl, aby zima nic neprovedla.

Na sobotu 7.10.2006 jen tak nezapomenu, připomene mi totiž stupiditu, závistivost, debilitu, vandalství...... Rozčilení trvá a tak nebudu chodit okolo horké kaše ....nějakej kretén mi urval zrcátko a prohnul ještě mřížku v zadním blatníku!!! Kdyby to bylo nějaký podělaný zrcátko z užárny, ale tohle mne dost štve, protože z jawek sice jde sehnat hliníková "placka" ale je s 99% pravděpodobnosí promačkaná, odřená ...grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Počasí mne tohle léto tedy pěkně zklamalo, přijeli jsme od moře a doma jak by řekl klasik "chčije a chčije". Bráchu a mne to ale neodradilo a tak jsme vyrazili na letošní Hundertgang. Cestou moc nepršelo, přesto to ale neslibovalo na víkend žádný zázrak. Po 145km jsme místo srazu našli téměř okamžitě, když jsem pro sichr zajel k benzině, zeptat se, kde je restaurace Na Jízdárně, odvětila pani "jó, vy jedete na ten sraz, co?" :-)). Účast zprvu nevypadala nejlepší, ale během večera a sobotního rána se o dost polepšila. V sobotu jsme se zúčastnili orientačního závodu, během kterého jsme najeli nečekaně místo 62km našich cca 100km :-D ....nakonec ale naše jízda měla velmi, velmi nečekaný výsledek :-D, ale nepředbíhejme ;-). Večer bylo o zábavu postaráno, konala se mimo jiné soutěž v jízdě s opačným řízením. Zůčastnil jsem se, ale ...ehmm, moc to nešlo, ostuda to ale naštěstí taky nebyla :-) O kulturní vložku se večer postaral Atila, zúčastnění si jistě vzpomenou :-) Nedělní dopoledne jsme se přesunuli na nedaleké letiště, kde se konaly sprinty. Zprvu jsme s bráchou start odmítali, se slovy, že by nám to Výska neodpustil, takhle trápit naší hundrtku, ale po tom co jsem viděl černý kouř z jeho vysavače, změnil jsem názor :-))) Naneštěstí jsem ale Výskovu výzvu nemohl opětovat, protože zrovna při startování mi praskla pružina na svodech, vracející plynovou strunu :-D Díky Liborovi jsme závadu provizorně opravili pružinou ze 120ky a dali si s jejich litříkem sprinta. To se ví, že naše hundrtka čestně vyhrála tak o délku pneumatiky O:-)) Největší sranda byla ale nakonec při vyhlašování v Poděbradech :-) s jistotou koncového umístění jsme s bráchou poslouchali vyhlašování výsledků orientačního závodu ....no nebudu napínat, neskromně se přiznam k třetímu místu O:-)) ...tak ale kdo by to čekal s takovou dávkou kilometrů :-))

Jeden známý mi daroval katalog náhradních dílů z roku 1970 včetně dodatku z roku 1977, moc pěkný úlovek :-) zarazila mě jen v dodatku jedna věcička a to stabilizátor zadní nápravy. Má ho někdo? Jaké to s ním je?

Jinak škodověnka je konečně plně v mém vlastnictví, stal jsem se druhým majitelem v rámci rodiny, vyzrál na úřednického šimla :-) Co mě ale tak trochu naštvalo, když jsem šel z úřadu k autíčku je tadyten zápis v techničáku :-O ....kde ta mrcha úřednická přišla k takovýmu nesmyslu? V protokolu od STK jasně stojí šedá :-) Vracet se do jámy lvové se mi nechtělo ani náhodou, takže snad to vždy svedu na blbost úřadu :-))

Konečně se na mne usmálo štěstíčko a škodověnka má nový-starý motor stěračů. Při čištění a promazání zjišťuji, že hnané kolo je konečně z oceli, že by i soudruhům došlo, že to je slabina konstrukce? :-) Dále pak se doštalovala spojka, po Hundertgangu plánuji výměnu, je na konci životnosti. Neprospěla jí technická nezručnost mého dědy a jeho rozjíždění na 2ku :-/

Jedna dnešní večerní fotečka :-)

Hundrtce stále schází funkční stěrače .... čím to je, že když člověk nic nepotřebuje, všade se váli spousta vraků a najednou nikde nic :-/

Proběhla rozborka motorku stěrače, motor je OK, odneslo to hnané kolo převodovky. No ostatně není se čemu divit, když je tak blbě navržené. Nejvíc mě ale štve, že mi prošla jedna převodovka stěračů mezi prsty, hundrtka je už kdesi slisovaná ve vagónu šrotu, v kovošrotě nic není a ani kamarádi nic nemají :-(

Dnes proběhla zkouška jakosti a provozní spolehlivosti mého silostroje :-) Zámiňkou pro to se stala bratrova koupě motocyklu neméně slavné značky nežli Škoda a to ČZ typ 471 o objemu 1/4 litru pro neznalé. Zkouška proběhla na okruhu dlouhém 500km z mého rodného kraje - Táborska přes pohoří Českomoravské vrchoviny do Jihomoravské kotliny a to konkrétně Kyjova. Cesta broběhla klidně, cestovní rychlost se pohybovala mezi 60-80kmh, jeden kopec(strmák) si ovšem vyžádal zasunutí prvého převodového stupně a tak neoficiálně získal skalp našeho vozu :-) I přes takto namáhavé úseky se ale spotřeba benzinu "Speciál" udržela na hodnotě 7L/100km (35L/500km). Na zpáteční cestě se ale stala jedna ošklivý, ........řekl bych až nepěkná věc :-) Hnala se nám vtříc solidní letní bouřka a když došlo na čin, tak nás beze slova opustil po 4 máchnutích motor pohánějící stěrače :-) Zastavili jsme tedy u benzínky a po ustání deště vyrazili dále. osobně to tipuji na zaseklé uhlíky, ale ví bůh, klidně mohl odejít rotor. Byla ale docela zábava, koukat se na bratra, když vracel stěrač do původní polohy(předejití totálnímu spálení), docela promok :-)

6.6.2006 - vrámci "přípravy" na zkoušku jsem naleštil střechu a oboje levé dveře :-)
8.6.2006 - zkouška dopadla dobře, protáhnul jsem škodovčičku do školy. Ač nejsem žádný závodník tak jsem při zpáteční cestě na nově postavených 5km dálnice vyzkoušel dynamické vlastnosti mého silostroje :-) přecijen je musím znát a s takovým ohromným stádem koní počítat :-) z kopečka jsem proto sešlápnul akcelerátor :-) až na podlahu a na tachometru se objevilo něco přes 120kmh. Takhle ji trápit ale už nebudu, 80kmh je krásně pohodová cestovka. Co mě ale příjemně potěšilo, je vnitřní hluk, který se s hranatkama nedá srovnat. Je sice slyšet "Turbo" ale motor si jen tak vrčí i na maximální otáčky.

Ajajaj, stalo se co se nemělo stát :-) škodověnka měla zůstat ještě chvíli tam kde byla :-) Člověk je tvor hříšný a přesně to se dneska stalo :-) 8.6.2006 tedy tento čtvrtek mám veledůležitou zkoušku z matematiky(dvojné, trojné, a další ošklivé integrály ...pro neznalce takový ty fajvky v rovnicích :-) a já blbec jsem dělal co? ....nooooo po obědě jsem jel do města, koupil "Tempo", "Silichrom" a vyřídil skoro prošlou občanku. Po návratu jsem si sám pro sebe dokazoval, že se ještě učim a neflákam to, kolem 4té jsem to už ale nevydržel a šel na "hodinku" leštit :-D ...no jak to asi dopadlo :-) skončil jsem po 2,5 hodinách s naleštěnou kapotou a oběma zadními blatníky včetně sloupků. Jestli já tu zkoušku neudělám, tak ......

na závěr fotka papírů v pěknym igeliťáku od škodovky :-) a zvuk mojí škodovky, co jsem si nahrál, abych ji nemusel startovat, když mě popadne touha :-) brmbrmbrm (218.3kb)

Moje hundrtka měla za svých dosavadních 35 let života vcelku velice spokojený život. Nepršelo na ni, jezdila jen když bylo pěkně a celkově nebyla huntovaná, takže není divu, že mi nikde nerezne, motor šlape jak hodinky a podvozek péruje jak americká limuzína. Do poslední chvíle ale neměla úplně jistotu, že skončí v mojí čekající náruči, mohlo se klidně stát, že by dojezdila u mého bratrance.....to se ale nestalo a tak teď můžu psát toto krátké povídání :-)
Jak už jsem to nakousnul, letos slaví holka(no, spíš vlastně paní :-) jubileum. Narodila se v závodech AZNP Mladá Boleslav 28.1.1971 jako nejchudší dítko modelové řady - typ Š100, provedení s klikami ven, kruhovým uzávěrem nádrže ala litr, rakvičkou na masce, manuálním ostřikovačem Gejzír a dalšími odlišnostmi od novějších sourozenců. Léta plynula, přibývaly kilometry a kromě několika šrámu, promáčklého blatníku a nárazníku, které se vyměněnily za nové díly se už nic negativního neudálo. Stav tachometru po převzetí od našeho dědy je tedy poctivých 72tis km.




Protože jsem zastánce originál stavu, na ježdění mám jiné auto, tak plánuju, že škodověnka bude jezdit jen občasně a postupně se navrátí do úplného originálu. K tomu bude potřeba sehnat: levou ozdobnou střelku se znakem škoda na blatník(ta se umístí buďna stávající z novějšího modelu, ale pěknější by byl blatník ze staršího s prolisem pro znak) a drobnosti jako neoprýskanou kličku na okýnko. Samozřejmostí je vypucování, naleštění a oprava jizviček - předešlých štětcových oprav na laku. Zatím jedinou větší bolístkou mojí škodověnky je tedy počurávající se brzdový válec, to způsobilo dlouhodobé nevyměňování kapaliny, její zvodnatění a vyreznutí válce. Dědu jako pokročilého důchodce to ale moc nezajímalo, a tak se válec počural do prostoru posádky i do kufru. Naštěstí je "pouze" slezlá barva nic nerezne.



26.5. 2006 - Cca v 17:00 hod SEČ zastavila škodověnka před mým domem a já se stal hrdým majitelem
27.5.2006 - Kompletní vnitřní debordelizace :-)
2.6.2006 - Škodověnka uspěšně a bez problémů splnila emise a STK, takže jízdám a kochání se krajinou již nic nebrání! :-)